Rozšíření: Mexiko, Honduras, Kostarika, Panama
Čeleď: leguánovití – Iguanidae
Velikost: max 2 - 2,2 m ( v zajetí okolo 1,5 – 1,8 m)

Hlava je pokrytá nestejnoměrně velkými štítky. Okolo černé zorničky oka je tenký žlutý a hnědavý prstenec. Pod hrdlem je ze stran stlačený kožní lalok vpředu opatřený trnitým hřebenem. Samci mají kožní lalok nápadně větší než samice. Pod ušními otvory, jsou na zadních částech spodní čelisti velké štítky téměř perlové barvy. Hlavu a poměrně štíhlý trup spojuje krátký krk. Trnitý hřeben se táhne od hlavy až do první třetiny ocasu, který je bičovitý, špičatý a ze stran zúžený. Končetiny jsou silné, svalnaté, s pěti dlouhými prsty zakončenými mírně ohnutými drápy. Přední končetiny jsou podstatně kratší než zadní. Celé tělo pokrývají drobné šupiny. Břicho má žlutobílou až žlutozelenou barvu.

Leguán zelený obývá deštný prales, v blízkosti řek, jezer nebo močálů. V dospělosti se zdržuje v korunách stromů ( až ve výšce 20m ), odkud v případě nebezpečí skáče na zem nebo do vody. Dobře plave a potápí se. Pokud nemá možnost úniku, brání se silnými údery svalnatého ocasu. Je aktivní ve dne.

Jedinci pohlavně dospívají ve věku 2,5 – 3 let. Páří se od začátku října do poloviny listopadu. Od února do března samice kladou do písku na břehu vodních toků okolo 40 vajec v kožovitém obalu. Mláďata se líhnou přibližně za dva měsíce.

V zajetí se leguán poměrně dobře ochočí a zkrotne. Je náročný na prostor, přestože v zajetí nedorůstá maximální velikosti. Mláďata celkem rychle rostou. Dospělý pár chováme v teráriu minimálních rozměrů 1,5x1,5x2,0 m. Mělo by být vyšší než delší. Vhodný substrát je rašelina nebo lignocel smíchaný s pískem. Nesmí chybět velká nádoba s vodou, kterou denně měníme, a košatější větev. Zadní a boční stěny terária můžeme obložit kůrou. Umístění živých rostlin do terária není vhodné – leguání je požírají a ničí při pohybu.

Teplota v teráriu by se měla pohybovat od 25 do 30 C, pod žárovkou může být do 35 C. V noci má teplota mírně klesnout. Terárium denně rosíme ( i leguány). V létě vystavujeme leguány přímému slunečnímu záření. Nezimují.

V jídelníčku mladých leguánů nesmí chybět živočišná bílkovina ( cvrčci, mouční červi, smýkaný hmyz, dešťovky, jednou za čas neuškodí vajíčko uvařené na tvrdo-žloutek ), podáváme však i rostlinnou stravu ( měkké šťavnaté rostliny - salát však pouze vyjímečně, ovoce a zeleninu. Dospělí jedinci jsou převážně býložraví. Strava má být pestrá obohacená vitamíny a vápníkem.

Pro udržení dobrého zdravotního stavu leguánů je důležitý dostatek pohybu. ( v místnosti, v létě ve výběhu ). Předchází se tím ztučnění, chorobám dýchacích cest, krevního oběhu a trávení. Při dobré péči se může v zajetí dožít 10 až 15 let.